SOUČASNĚ NÁZORY NA KLASIFIKACI HADŮ

Ivan REHÁK

Klasifikace hadů tak jako celá systematická biologie prošla za poslední čtvrttisíciletí obrovskými změnami od pouze povrchního hodnocení čistě na základě vnějšího vzhledu, přes zohlednění znaků anatomických a fosilních dokladů, až po dnešní dobu, která k detailním studiím anatomickým přidala i analýzy mikromorfologické (systematické využití mikrodermatoglyfů) a biochemické (systematické využití bílkovin a lipidů), jakož i možnosti zpracovávání velkého množství dat na počítačích. Navzdory tomu (ale také díky tomu) zůstala taxonomie hadů do současnosti plná nejasností a názorové nejednoty (viz Rehák: Evoluce, fylogeneze a taxonomie hadů, v tomto čísle). Dosud nebyl vytvořen systém hadů, který by byl bez vážnějších výhrad herpetologickými fylogenetiky všeobecně přijat, a tak lze na různé předkládané systémy nahlížet jako na pracovní hypotézy.

Ze snah o přirozenou klasifikaci hadů zformulovaných v poslední době si zaslouží pozornost svoji propracovaností a uceleností systém hadů, který navrhnul americký herpetolog Samuel B. McDowell v roce 1987 (Systematics. In: Snakes: ecology and evolutionary biology. Seigel R.A., Collins J.T., Novak S.S., eds., Macmillan, New York, pp. 3-50), přičemž dílčí výsledky byly již předtím průběžně uveřejněny v několika zásadních studiích (např. McDowell, 1986: The architecture of the corner of the mouth of colubroid snakes. J. Herpetol. 20: 349-403). Navržená klasifikace hadů má následující podobu (vymřelé taxony jsem označil symbolem +, systém uvádím do úrovně čeledí):

K důležitým momentům uvedené hypotézy patří:

1. Uzlovým bodem fylogeneze dnešních hadů byl vznik skupiny Scolecophidia a Alethinophidia nezávisle z okruhu forem blízkých fosilnímu rodu +Dinilysia.
2. +Madtsoiidae nejsou řazeni k hroznýšovcům, ale jedná se o starobylejší, namnoze s hroznýšovci konvergentní formy, takže je třeba řadit je mezi +Choiophidia, zatím více méně sběrný taxon zahrnující hady vzniknuvší v nejčasnějších radiacích hadů na konci druhohor.
3. V některých systémech uváděný taxon Henophidia není uznáván jako přirozená skupina a je nutno jej chápat jako grad aletinofidií předcházející úrovní tělesné organizace užovkovcům, který sestává z pěti více méně nezávislých linií představovaných příslušnými nadčeleděmi.
4. Hroznýši a krajty jsou řazeni do různých čeledí
5. V rámci užovkovců jsou (což je názor revoluční, avšak solidně podložený) proteroglyfní hadi starobylejší než hadi opistoglyfní (zahrnující veškeré užovkovité, ale i solenoglyphní zmijovité, což se zdá paradoxní, ale je v souladu s vývojovou morfologií jedového aparátu - srv. Rehák, 1990: O jedovatosti "nejedovatých" užovek. Živa, 38,3: 130-131, l pl.).

Je nutno zdůraznit, že ani McDowellův návrh nebyl přijat bez řady menších či vážnějších výhrad jiných herpetologických taxonomů. Musíme se připravit, že taxonomie hadů bude i nadále procházet různými změnami a doprovodnými názorovými střety.

Adresa autora:

RNDr. Ivan REHÁK, CSc., V Holešovičkách 20, 180 00 Praha 8, telefon 841539