
| TERARISTA | 3 (2-3) 8-15 | 1992 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Desatero inkubace vajec plazů Ten pointers for the incubation of reptile eggs Pavel Marhoul Je těžkým zklamáním pro chovatele, toužícího po rozmnožení svých svěřenců, který se už cítil být na pokraji úspěchu, když vyhazuje do popelnice zplesnivělá oplozená vejce anebo vyprošťuje z páchnoucích vajec zcela vyvinutá, leč zcela mrtvá mláďata. Již 17 let se pokouším líhnout vejce různých plazů at už z vlastního chovu anebo k inkubaci donesená. Podařilo se mi vylíhnout 780 mláďat 26 druhů a poddruhů hadů, ještěrů, želv i krokodýlů. Dlouhou řadou pokusů a omylů jsem dospěl k desateru, jehož dodržování se mi již delší dobu osvědčuje: 1. Kondice chovné samice Naprosto nejdůležitějším předpokladem úspěchu je inkubovat vejce dobře utvořená, tedy od samice v dobré kondici. U kvalitních vajec už na detailech inkubace příliš nezáleží, nedostatečně utvořenému vejci naopak není pomoci. Samice musí být dobře živená (nikoliv však přetloustlá), nesmí trpět karencí vitamínů či minerálních látek. Proto především v období po páření a po kladení (zakládání příští snůšky) věnujeme její výživě zvýšenou pozornost a podáváme vitamíny A, D3, E a B. Důležitá je i psychická kondice. Po odpaření je zpravidla vhodné samici od samce oddělit. Ke kladení musíme připravit samici specifické podmínky: u některých ještěrů je nutné poskytnout dostatečnou vrstvu vlhkého písku; u hadů je vhodné umístit samici před kladením do sterilního prostředí. 2. Ošetření snůšky Po nakladení doporučuji nechat snůšku oschnout. Jako prevenci proti plísním můžeme vejce pro jistotu ošetřit parami Faltanu. Nikdy se nepokoušíme očistit vejce od nalepeného písku, rašeliny, rašeliníku apod. Jedinou výjimkou, kdy se ukázalo správným vejce umýt, byla snůška kajmanů, znečištěná obsahem vajec rozšlapaných samicí. Slepené snůšky neroztrhávám. 3. Přenášení vajec Nelíhneme-li si vejce doma, přenášíme je v malé nádobě vycpané naprosto suchou buničinou, toaletním papírem a podobně. Vejce, která mi někteří kolegové nosili v substrátu doslova mokrém jako bahno, se často nepodařilo zachránit. 4. Uložení vajec k inkubaci, substráty Vejce ukládám do inkubátoru v dózách z umělé hmoty s průhledným víčkem s drobnými větracími otvory, které postačí k zajištění dostatečné cirkulace vzduchu. Na použitém substrátu příliš nezáleží - vcelku s dobrým výsledkem jsem vyzkoušel např. aktivní uhlí, perlit, písek, rašeliník...; jako nejlepší se mi jeví křemelina, pemza a vermikulit. Na molitanu mi vejce mokvala. Vejce ještěrů a hadů nezahrabávám, pouze je volně pokládám - jednotlivě, aby se navzájem nedotýkala - na povrch substrátu. Podle mých zkušeností v přírodě tito plazi také snášejí zpravidla do různých dutin či pod kameny. Jedině vejce želv a krokodýlů zcela zahrabávám. S vejci během inkubace zásadně nemanipuluji. ![]() Obr. 1: Líhnutí Basiliscus basiliscus Hatching of Basiliscus basiliscus Použitý substrát přelévám vařící vodou, vypaluji v chemické peci a znovu používám. 5. Vlhkost substrátu V příliš vlhkém substrátu odumírají vejce dříve než v příliš suchém. Indikátorem správné vlhkosti je filtrační papír, který by se měl po položení na povrch substrátu mírně zkrabatit. Pokud se nasákne vodou a je zcela mokrý, musíme vlhkost snížit dosypáním suchého substrátu; v nadměrném suchu se filtrační papír nezmění. Správná vlkost se v dózách udrží asi po 2 měsíce; při delších inkubačních dobách musíme dolévat převařenou vodu. Má-li vejce špatně utvořenou skořápku, takže přes ni můžeme vývoj zárodku sledovat jako Dietlův seriál ("televizní vejce"), inkubujeme je v sušším prostředí - jinak by zplesnivělo. 6. Teplota Inkubační teploty, vhodné pro jednotlivé druhy plazů, se mohou poněkud lišit. Pro většinu druhů je vhodné rozmezí 27 - 30 °C (viz tabulka). 7. Inkubátor Ze všech variant, které jsem vyzkoušel, se mi nejlépe osvědčilo toto jednoduché řešení: polystyrénová krabice s topným kabelem ve stropě (kvůli kondensaci vody), vylepená zevnitř hliníkovou fólií a se zcela utěsněnými dvířky. Dózy s vejci jsou postaveny na mřížovitých policích. Teplotu udržuje spínací teploměr s přesností na l °C. Za velmi nevhodné považuji veškeré zdroje vlhkosti uvnitř inkubátoru, jako jsou vodní lázně apod., které jen podporují bujení plísní a jejich invazi do vajec. Inkubátor kontroluji minimálně 2 - 3x týdně. 8. Potlačení plísní Při slabém zaplísnění postačí poprášení 2% Faltanem v Al2O3. Proti silnému bujení je nutné nasadit Propolis rozpuštěný v lihu, kterým lze potřít až 2/3 povrchu vejce. 9. Sledování vývoje vajec Abychom věděli, jestli jsme vejcům poskytli ty správné podmínky, musíme jejich zdárný či nezdárný vývoj stále pozorovat. U vajec želv a krokodýlů se do 3 dnů objeví bílý příčný pruh, který nám signalisuje "nastartování" vývoje vejce. Pruh se postupně rozšiřuje, až je nakonec vejce celé bílé. Vejce většiny ještěrů zvětšují v průběhu první poloviny inkubace svůj objem a velmi výrazně se nafukují (velmi nápadné např. u ještěrek rodu Takydromus) a postupně tmavnou (výjimky: např. Anolis bartschyi). Hadí vejce svůj objem příliš nezvětšují, a nejsou-li to zrovna "televizní vejce", nelze ani pozorovat žádné výraznější změny barvy. Tab. l
10. Citlivá asistence při líhnutí mláďat Jak poznáme, že se mláďata již brzy vylíhnou ?
Plazí mláďata prořezávají skořápku vaječným zubem na špičce horního rtu. Několik hodin po líhnutí zub mizí. Vývoj mláďat z jedné snůšky nebývá zcela rovnoměrný; u hadů je běžný rozptyl vylíhnutí všech sourozenců cca 4 dny. Mláďata, která se vylíhla výrazně později než ostatní, bývají slabší. V případech, kdy se celá snůška musí vylíhnout najednou (krokodýli - vyhrabání samicí, ovoviviparní druhy, např. Epicrates angulifer) se stává, že se část mláďat narodí se žloutkovým vakem, který se postupně vstřebává. ![]() Obr. 2: Líhnutí Elaphe quatuorlineata sauromates Hatching of Elaphe quatuorlineata sauromates ![]() Obr. 3: Čerstvě vylíhlé mladé Elaphe quatuorlineata sauromates Freshly hatched Elaphe quatuorlineata sauromates Nedoporučuji otevírat vejce a vyndávat z nich mláďata; po mnoha takových pokusech jsem se přesvědčil, že vyproštěná mláďata jsou slabá a stejně většinou do 3 dnů uhynou. Pokud "záchranu" přežijí, zůstávají méně životaschopná. Dobře vyvinutá mláďata se dokáží ve správném termínu vylíhnout sama, bez naší pomoci. ![]() Obr. 4: Líhnoucí se mládě užovky Elaphe guttata. Příklad tzv. "televizního vejce", kdy obal vajíčka je průhledný. Vylíhlá mláďata přemisťujeme do odchovných terárií. V prvních hodinách svého života od nás požadují hlavně vlhko a klid. ![]() Obr. 5: Líhnoucí se mládě kajmana Caiman crocodilus Pokud jsme správně pečovali o samici a pokud jsme dodrželi základní podmínky inkubace, mělo by se nám alespoň 90% vajec úspěšně vylíhnout. Summary For seventeen years, the author has been incubating eggs of various reptiles; over this period he has successfully incubated 780 examples of 26 species of snakes, lizards, tortoises and crocodiles. His experience, experiments and mistakes have enabled him to formulate these ten pointers, which have proved useful to him in practice: 1. Physical condition of the female The essential prerequisite of success is to incubate well formed eggs, as laid by a healthy female. The details of incubation are less important when quality eggs are ušed; malformed eggs are a lost cause. Particular attention should be paid to the female after mating and laying (preparing the next clutch); vitamins A, D3, E and B should be administered. The mental health of the female is likewise of importance. It is generally advisable to separate the female after mating. Appropriate conditions should be prepared prior to laying - for example, certain lizards require a sufficient layer of damp sand; with snakes it is recommended that the female is kept in a sterile environment. 2. Caring for the clutch The clutch should be allowed to dry after laying, and may be treated against fungi with Faltan fumes. Eggs should never be cleaned to remove sand, turf, peat-moss etc. Clutches that are stuck together should not be separated. 3. Transporting the eggs If the eggs are not incubated at home, they are best transported in a small vessel sealed with completely dry cellulose, toilet paper etc. 4. Positioning the eggs for incubation - substrates The eggs are placed in the incubator in plastic boxes with transparent lids and small ventilation apertures, sufficient for allowing air circulation. The type of substrate used is not particularly important; active coal, perlite, sand and peat-moss have all proved satisfactory. The best results have been obtained with diatomaceous (infusorial) earth, pumice and vermiculite. Foam plastic made the eggs wet. I only bury the eggs of turtles and crocodiles, and individually position lizard and snake eggs on the surface of the substrate , so that they do not touch. In my experience, these reptiles lay their eggs under stones or into hollows in the wild. The eggs should not be disturbed in any way during the incubation period. 5. Substrate humidity Filter paper serves as an indicator of correct humidity; when placed onto the substrate it should become slightly wrinkled. If the paper becomes soaked with water it is necessary to reduce dampness by adding dry substrate. Excessive dryness will produce no change in the filter paper. Correct humidity must be maintained in the boxes for approximately 2 months. In the event of longer incubation periods pre-boiled water must be added. 6. Temperature Incubation temperatures will vary. However, a range of 27 - 30 °C is suitable for most species (see Table 1). 7. Incubator A polystyrene (styropor) box fitted with a heating cable on the inside of the lid (to prevent condensation), covered with aluminium foil on the inside and with sealed doors. Temperature is maintained with a thermoregulator accurate to 1 °C. I particularly advise against any sources of moisture inside the incubator - water baths etc. - which support fungal growth and fungal invasion of the eggs. The incubator should be checked 2-3 times a week. 8. Removing fungi Slight fungal growth: dust with 2% Faltan in Al2O3. Strong fungal growth: brush with Propolis in alcohol - up to 2/3 of the egg surface can be treated in this way. 9. Monitoring egg development and correct incubation conditions A white transverse stripe appears on the egg of tortoises and crocodiles within 3 days. This signals the start of egg development. The stripe gradually grows until the surface of the egg is completely white. Most lizard eggs increase in volume during the first half of the incubation period, swell markedly (particularly in the čase of lizards from the genus Takydromus) and gradually darken (exception: Anolis bartschyi). Snake eggs do not enlarge much, and as a rule do not undergo any marked colour changes. 10. Sensitive assistance during hatching How we can tell that hatching is imminent? The eggs of the caiman emit quacking noises 2 days prior to hatching. Turtles unfortunately give no such signals. Snake eggs usually deflate before hatching - exceptions to this are species that possess a hard shell that maintains the egg shape (Elaphe taeniura). Lizard eggs are not particularly deflated before hatching. Reptiles can penetrate through the egg-shell with a egg-tooth on the tip of the upper lip. This tooth disappears several hours after hatching. The development of hatchlings from each individual clutch is usually spaced out. For snakes the period between the first and last hatching is about 4 days. The animals that hatch a lot later than the others tend to be weaker. In cases where the whole clutch hatches at once (crocodiles - dug up by female, ovovivipar species such as Epicrates angulifer), there are frequent instances of newly-born hatching with a yolk sac, which is gradually absorbed. I do not recommend that eggs be opened to release hatchlings - animals "rescued" in this way do not last too long, or are weakened. Well developed hatchlings will hatch on their own. In the first hours of its life, the reptile needs moisture and to be left in peace. Correct incubation of eggs by a physically healthy female should yield hatching success rates of at least 90%. Adresa autora:
Pavel Marhoul Poznámka redakce: S inkubaci vajec různých druhů plazů má téměř každý terarista jisté celou řadu positivních, negativních, ba i těch nejhorších zkušeností. Proto by bylo velmi zajímavé, kdyby se i další chovatelé s námi podělili o své poznatky a zaslali nám třeba i krátká sdělení, abychom na toto téma mohli na stránkách Teraristy otevřít diskusi. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| << Předchozí | Další >> | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||