Lurche und Kriechtiere von Doupovské hory (Duppauer Gebirge)

Vít Zavadil

V letech 1987 - 1990 jsem spolu s Petrem Šapovalivem prováděl průzkum herpetofauny v Doupovských horách. K výsledkům tohoto průzkumu jsem přiřadil i některá starší data buď vlastní či publikovaná, eventuálně nepublikované nálezy místních přírodovědců.

Lokality jsem zaznamenal do kvadrátové mapovací sítě, používané při výzkumu obratlovců. Výsledky průzkumu byly publikovány ve Sborníku Západočeského muzea (1990, č. 77), odkud lze čerpat podrobnější informace.

Výčet zjištěných druhů obojživelníků se stručnou charakteristikou výskytu

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Nejvzácnější ocasatý obojživelník Doupovských hor; byly nacházeny pouze ojedinělé adultní exempláře.

Čolek velký (Triturus cristatus)

Je nejméně častým a v současné době také nejohroženějším čolkem Doupovských hor. Na dvanácti lokalitách byl nalezen spolu s Triturus vulgaris a T. alpestris. U čolka velkého byla pozorována velká věrnost rozmnožovacímu místu, respektive rodišti. Na několika místech na dně bývalých rybníků jsem během letní periody nalézal adultní jedince hluboko pod kameny či zaryté v zemi. U dalších dvou druhů čolků byla po zániku lokality pozorována migrace s tendencí vyhledávání nových rozmnožovacích míst.

Čolek obecný (Triturus vulgaris)

Nejhojnější ocasatý obojživelník sledovaného území. Vyskytuje se stejně hojně jak v okrajových, nižších polohách, tak i v nejvyšší, centrální části Doupovských hor.

Čolek horský (Triturus alpestris)

Vyskytuje se ve výškovém rozpětí 305 - 870 m (nejvyšší bod Doupovských hor = 936 m n. m.) a i ve vyšších partiích je méně častý než T. vulgaris, Čolek horský byl nalézán i v odlesněných partiích 1-2 km od nejbližších lesních celků.

Kuňka obecná čili ohnivá (Bombina bombina)

Je nepříliš hojnou žábou zkoumané oblasti. Pozoruhodné je, že v Doupovských horách vystupuje do neobvyklých nadmořských výšek (rozmnožování zjištěno ještě v 734 m n. v.) v rámci celého areálu rozšíření, což pravděpodobně souvisí i s absencí kuňky žlutobřiché (B. variegata) v širším okolí (do 50 km). Kuňka ohnivá má tudíž i ve vyšších polohách volnou ekologickou niku. Další zajímavostí nejvýše položených nalezišt kuňky ohnivé v naší republice je to, že se jedná zároveň o něj západněji položené lokality.

Triturus alpestris


Triturus vulgaris


Pelobates fuscus


Bufo bufo

Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)

Rozšířením se téměř shoduje s předchozím druhem, její výskyt je však řidší. V Doupovských horách se rozmnožuje ještě ve výšce 690 m n. m., což je druhé nejvýše ležící místo výskytu uvnitř celého areálu tohoto druhu.

Ropucha obecná (Bufo bufo)

Je plošně rozšířeným druhem. V Doupovských horách je nucena se rozmnožovat i v periodických vodách na tankových cvičištích, kde se terén rok od roku mění. Ropucha proto musí permanentně měnit svá třecí místa. Přizpůsobuje se tedy lépe, než by se dalo čekat u druhu, o němž se traduje, že je naprosto věrný jedinému rozmnožovacímu místu. Mapka rozšíření tohoto druhu indikuje především stupeň prozkoumanosti studovaného území.

Ropucha zelená (Bufo viridis)

Poměrně nehojný druh, rozšířený v teplejších oblastech. U Doupova byl nalezen kladoucí pár samce B. viridis X samice B. bufo. Část jeho snůšky byla odebrána a odchována M. Jirochem a Z. Smutným v teráriu. Obéma teraristům však metamorfováné žabky asi po třech týdnech uhynuly. Habitem se blížily "otcovskému" druhu. Jedná se o prvé přímé pozorování křížení těchto dvou druhů ve volné přírodě.

Ropucha krátkonohá (Bufo calamita)

Jediný nález jinak věrohodného pozorovatele mjr. Holého zůstává zatím nepotvrzen.

Rosnička zelená (Hyla arborea)

Velmi ohrožený druh sledované oblasti; v současné době již nebyla v Doupovských horách zjištěna.

Skokan hnědý (Rana temporaria)

Vedle ropuchy obecné je nejhojnějším druhem regionu.

Skokan ostronosý (Rana arvalis)

Je ostrůvkovitě rozšířeným druhem. Nejpočetnější populace v centrální části Doupovských hor představuje zároveň i nejvýše položené místo rozmnožování (810 m n. v.) tohoto druhu v naší vlasti.

Skokan štíhlý (Rana dalmatina)

V Doupovských horách je velice vzácný. Pouze na jediné lokalitě byl zjištěn v počtu několika desítek jedinců, jinde jen jednotlivě.

Skokan krátkonohý (Rana lessonae)

Byl potvrzen pouze v okolí Bochova. Vyskytuje se zde ještě ve výšce 734 m (jde o dosud nejvyšší zjištěné místo rozmnožování v naší republice). Exempláře z této výšky dosahují nadprůměrné velikosti.

Bufo viridis


Rana arvalis


Rana dalmatina


Rana lessonae

Skokan skřehotavý (Rana ridibunda)

Vyskytuje se zejména v údolí Ohře a na Podbořansku. Právě v posledně uvedené oblasti se rozmnožuje nejvýše v ČSFR, ve výšce 515 m n. m. V posledních letech se stavy tohoto druhu rapidně snížily.

Skokan zelený (Rana kl. esculenta)

Jde o poměrně řídce rozšířený taxon,jehož úbytek je v posledních deseti letech ještě drastičtější než u předchozího druhu.

Ještěrka obecná (Lacerta agilis)

Je rozšířena v teplejších částech sledované oblasti, zejména v údolí Ohře. V centrální, nejvyšší partii hor je nehojná.

Ještěrka zelená (Lacerta viridis)

Svým výskytem je omezena na nejteplejší místa v okolí Kadaně a Nechranické přehrady.

Ještěrka živorodá (Lacerta vivipara)

Hojnější je ve vyšších polohách. Na 11 lokalitách byla však zjištěna v těsné blízkosti ještěrky obecné (tzn. syntopicky, na jediné lokalitě). Na Číhané u Válče byla zaznamenána tmavé zbarvená populace s drobnými žlutavými tečkami. Tuto barevnou odchylku zde popsal již v roce 1919 Z. Frankenberger.

Slepýš křehký (Anguis fragilis)

Je velmi hojným ještěrem Doupovských hor; pozorováni byli i modře skvrnití samci.

Užovka stromová (Elaphe longissima)

Ve sledovaném území představuje středoevropský herpetologický unikát. Otázka původu této populace nebyla dosud erudované řešena. Doufejme, že k tomu dojde dříve, než populace zanikne.

Užovka hladká (Coronella austriaca)

Vcelku v naší republice nepříliš hojný had je v Doupovských horách, zejména v údolí Ohře, poměrně běžný. Souvisí to zde zřejmě s hojným výskytem ještěrek a slepýšů, kteří tvoří nezanedbatelnou část potravního spektra užovky hladké.

Užovka obojková (Natrix natrix)

Je nejhojnějším hadem zkoumané oblasti. Je zcela běžná ještě v nadmořských výškách 600 - 700 m.

Užovka podplamatá (Natrix tessellata)

Vyskytuje se v těchže místech, jako ještěrka zelená - na Kadaňsku a na Nechranické přehradě. Zdejší populace dosahuje severní hranice areálu rozšíření. Přesto je nechranicka populace snad nejpočetnější v Čechách.

Zmije obecná (Vipera berus)

Je dosud v Doupovských horách běžná a je potěšitelné, že zde nemizí tak rychle, jako v jiných oblastech republiky.

Rana ridibunda


Lacerta agilis


Lacerta vivipara


Coronella austriaca

Závěr

Doupovské hory tvoří z herpetologického hlediska - ve srovnání s ostatními oblastmi v naší republice - unikátní ortografický celek. Vyskytuje se zde (počítáme-li ropuchu krátkonohou a rosničku zelenou) 25 z 32 druhů naší herpetofauny. Uvážíme-li, že kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), čolek hranatý (Triturus helveticus), čolek karpatský (T. montandoni), čolek dunajský (T. dobrogicus), želva bahenní (Emys orbicularis), krátkonožka evropská (Ablepharus kitaibelii) a ještěrka zední (Podarcis muralis) se v širším okolí Doupovských hor vůbec nevyskytují a většinou ani vyskytovat nemohou, dojdeme k závěru, že v Doupovských horách žijí všechny ostatní druhy, které se zde vůbec mohou nacházet. Jako takové se jeví Doupovské hory jedinečnými nejen ve srovnání s ostatními horstvy v ČSFR, ale i v evropském kontextu, zvláště připomeneme-li výskyt mnoha druhů v extrémních nadmořských výškách. Doupovské hory si proto zasluhují plné ochrany, kterou v současné době nejúčinněji poskytuje vojenský Újezd, jenž se na 4/5 jejich plochy nalézá.

Zusammenfassung

Das Doupovské hory (Duppauer Gebirge, Westböhmen) bildet aus der Sicht der Herpetologie - im Vergleich mit anderen Gebieten in Böhmen - eine sehr interessante ortographische Einheit. Es kommen (einschliefilich Kreuzkröte, Bufo calamita und Laubfrosch, Hyla arborea) hier 25 der 32 in der ČSFR existierenden Arten der Herpetofauna vor. Wenn man vergleicht, daß Gelbbauchunke (Bombina variegata), Fadenmolch (Triturus helveticus), Karpatenmolch (Triturus montandoni), Donau-Kammolch (T. dobrogicus), Sumpfschildkróte (Emys orbicularis), Johannisechse (Ablepharus kitaibelii) sowie Mauereidechse (Podarcis muralis) im der weiteren Umgebung des Duppauer Gebirges fehlen, gelangt man zu der Feststellung, daß in diesem Gebiet alle Arten, die hier leben kónnen, tatsächlich auch vorkommen. Das Duppauer Gebirge besitzt deshalb eine Sonderstellung, nicht nur im Vergleich zu den übrigen Gebirgen in der ČSFR, sondern auch im europäischen Maßstab - besonders wenn man betrachtet, daß viele dieser Arten in z.T. extremen Höhenstufen vorkommen. Das Duppauer Gebirge benötigt daher den vollen Schutz, den es zur Zeit dadurch genießt, daß der gesamten Fläche als Militärübungs-Gelände dienen.

Adresa autora:

MUDr. Vít Zavadil
250 83 Škvorec 107