| TERARISTA | 4 (2-3) 45-48 | 1993 |
K devadesátým narozeninám herpetologa Doc. RNDr. Otakara Štěpánka The ninetieth anniversary of the Czech herpetologist Doc. RNDr. Otakar Štěpánek Jiří Moravec Doc. RNDr. Otakar Štěpánek se narodil 24. srpna 1903 v Praze. V roce 1922 složil maturitní zkoušku na reálném gymnáziu ve Slovenské ul. na Vinohradech a následující čtyři roky studoval na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vysokoškolská studia ukončil v roce 1926 a na základě dizertační práce „Morfologie a biologie genitálních orgánů u Lebistes reticulatus Peters" a vykonaných rigorózních zkoušek ze zoologie a antropologie získal titul doktora přírodních věd. V témže roce byl doc. O. Štěpánek přijat do placeného pracovního poměru v zoologickém oddělení Národního muzea, kde již od 1. ledna 1923 pracoval jako neplacený výpomocný asistent. Muzeu doc. Štěpánek pak zůstal věrný nejen po celých dalších 40 let až do svého odchodu do důchodu, ale spolupracuje se zoologickým oddělením NM dodnes. 1. ledna 1993 tak uběhlo rovných 70 let, která jubilant s Národním muzeem spojil. Prošel zde všemi stupni pracovního zařazení až po vedoucího vědeckého pracovníka, vedoucího zoologickho oddělení (1952-1966) a ředitele Přírodovědeckého muzea NM (1964-1965). Pracoval mimo to i jako náměstek generálního ředitele NM a v roce 1948 byl navíc pověřen funkcí ředitele Pražské zoologické zahrady. V témže roce se také habilitoval na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství v oboru všeobecné a speciální zoologie. Vědecká činnost Během prvních let svého působení v Národním muzeu se doc. O. Štěpánek věnoval entomologii, kde podrobněji studoval řády Homoptera a Heteroptera. Záhy se však pod vedením přednosty zoologickho oddělení dr. V. Vávry začal orientovat na výzkum obratlovců, kde svůj hlavní zájem soustředil na do té doby velmi opomíjené obojživelníky a plazy. V duchu tradice Národního muzea zde rozvíjel především faunistický průzkum naší vlasti. Všímal si však i otázek biologických, taxonomických a obecně zoogeografických a stal se tak nesporně zakladatelem exaktního herpetologického výzkumu u nás. Soustavnou sběratelskou prací jak v Československu, tak na svých zahraničních cestách, vytvořil doc. Štěpánek v Národním muzeu rozsáhlé herpetologické sbírky, které již v r. 1948 přesáhly počet 10 000 exemplářů. Podrobné studium domácí herpetofauny nakonec vyústilo v první ucelené a shrnující zpracování fauny obojživelníků a plazů u nás v podobě monografickho díla „Obojživelníci a plazi zemí českých se zřetelem k fauně střední Evropy" (1949). Vedle konkrétních otázek taxonomických, faunistických a ekologických, zpracovaných pro jednotlivé naše druhy, zahrnul doc. Štěpánek do tohoto pojednaní i obecnější kapitoly o zoogeografické příslušnosti zástupců naší herpetofauny a o systematických jednotkách a nomenklatorických zásadách v herpetologii. K zájmu o obecné taxonomické otázky přivedla Doc. O. Štěpánka jeho studia taxonomie některých druhů balkánských plazů, kterým se věnoval v rámci soustavnho herpetologického výzkumu Balkánu, zahájeného již v roce 1927 první výzkumnou a sběrnou cestou do oblasti tehdejší Jugoslávie. Ve svém studiu balkánské herpetofauny se zaměřil především na oblast Peloponésu a Kréty. Zpracování vlastních bohatých sběrů a spolupráce s Naturhistorisches Museum ve Vídni, konkrétně s dr. O. Wettsteinem, přinesly velmi cenné výsledky, které zásadní měrou přispěly k poznání řecké herpetofauny. Vedle mnoha nových faunistických nálezů, soustředěných nakonec v shrnující práci „Zur Herpetologie Griechenlands" (1944), doc. Štěpánek publikoval řadu taxonomických studií, které mj. přinesly popisy nových subspecií druhů Anguis fragilis, Ablepharus kitaibelii, Telescopus fallax a Cyrtopodion kotschyi. Nálezy nových forem posledního jmenovaného druhu na Krétě a okolních ostrovech přivedly doc. Štěpánka k detailnímu taxonomickmu zhodnocení celého poddruhového komplexu tohoto velmi variabilního druhu gekona. Výsledky této revize publikované v práci „Gymnodactylus kotschyi STINDACHNER und sein Rassenkreis" (1937) pak přinesly autorovi světové renomé. Vědecký zájem doc. Štěpánka je překvapivě široký. Mimo již zmíněné oblasti se ve svém výzkumu věnoval např. i některým nálezům fosilních plazů z našeho území a z Izraele, kolekci baterií ve sbírkách Národního muzea a některým otázkám z aplikované zoologie, kde konkrétně řešil problematiku potravy vodních skokanů a jejich možného vlivu na rybí plůdek v chovných rybnících, apod. Doc. Štěpánek publikoval i četné ornitologické a mammalogické práce. Ohlas a úctu, jaké práce doc. O. Štěpánka v odborných kruzích přinesla, dokládá i následující výčet druhů a poddruhů živočichů pojmenovaných na jeho počest:
Studijní a sběrné cesty
Kurátorská, muzeologická a pedagogická činnost Během svého kurátorského působení v Národním muzeu doc. O. Štěpánek vytvořil rozsáhlé sbírky, které se zde staly základem další vědecké práce v oboru herpetologie. Doc. Štěpánek kladl důraz nejen na dokumentaci naší fauny, ale usiloval i o vytvoření co nejrozsáhlejší kolekce, která by reprezentovala třídy obojživelníků a plazů v celosvětovém měřítku a umožnila Národnímu muzeu být v herpetogii partnerem ostatním světovým muzeím a institucím a doma pak poskytovat co nejbohatší materiál pro vzdělávání a poučení. Vedle vlastní sběratelské činnosti doma a v zahraničí organizoval doc. Štěpánek i nákupy zajímavých soukromých herpetologických sbírek pro Muzeum a pokračoval po způsobu prof. J. Obenbergera v podporování sběratelské činnosti našich krajanů v zahraničí (z nejdůležitějších získaných sbírek jmenujme alespoň kolekce V. Danihelky, Č. Podaného a dr. R. M. Boušky). Vedle herpetologických sbírek vytvořil doc. Štěpánek i rozsáhlé sběry ichtyologické, kde navázal na zakladatelskou práci prof. A. Friče, založil v Národním muzeu sbírku ptačích kožek a zasloužil se o získání velmi cenných ornitologických kolekcí A. Hořice a K. Plachetky. Z pestré muzeologické práce doc. O. Štěpánka je třeba na prvním místě jmenovat jeho lví podíl na modernizaci a přebudování expozic ve všech přírodovědných sálech. Tuto práci započal již v roce 1932, v roce 1949 pak stál u otevření sálu „nižších obratlovců" vybudovaného v rámci rekonstrukce sálů po německém válečném bombardování a od roku 1964 pak pracoval na konečné modernizaci celé zoologické expozice, ke které tak společně s dr. J. Hanzákem napsal scénář. Rovněž se podílel na vybudování památníku dr. E. Holuba v Holicích a na organizační práci na zřízení samostatné složky Přírodovědeckého muzea NM. Vedle této praktické činnosti se doc. Štěpánek věnoval i obecným muzeologickým problémům. Své názory na úlohu a koncepci přírodovědeckých muzeí, navazující na myšlenky K. Šternberka, J.E. Purkyně a A. Frice pak shrnul ve stále aktuální úvaze „Přírodovědeckému muzeu na cestu" (Čas. Nár. Muzea, odd. přírodověd., 134, 1965). Nesmírně zajímavé je pak zpracování a dokumentace historie zoologického pracoviště a zoologického výzkumu v Národním muzeu, které doc. Štěpánek podal v rozsáhlé historické studii „Stopadesát let zoologie Národního muzea v Praze (1818-1968)" (Čas. Nár. Muzea, odd. přírodověd., 138-139,1975). Výsledky vlastní badatelské práce a neobyčejně široké zoologické znalosti byly doc. Štěpánkovi dobrým zázemím pro jeho bohatou pedagogickou a popularizační činnost. Od roku 1948 působil jako docent a zkušební profesor na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství v Praze. Na půdě Národního muzea pak založil učňovské středisko pro přípravu zoologických preparátorů a byl autorem nabo spoluautorem řady zdařilých výstav pro veřejnost (např. Darwinův odkaz dnešku, O vývoji vesmíru, Čeští sběratelé a lovci v Africe a další). Stěží se dnes už lze dopočítat množství přednášek, které doc. Štěpánek pro laickou i odbornou veřejnost v Muzeu i mimo ně přednesl. Jeho úsilí o rozvoj naší zoologie však dokumentuje práce v mnoha vědeckých společnostech - např. člen výboru Československé zoologické společnosti při ČSAV, člen výboru Společnosti Národního muzea, člen výboru a po 10 let předseda Československé společnosti ornitologické, jednatel Přírodovědeckho sboru NM, člen kuratoria Matice České, člen představenstva Zoologické zahrady v Praze a další. Doc. Štěpánek dále redigoval několik odborných časopisů (např. Časopis Nár. Muzea, odd. přírodovědný. Sborník Národního Muzea, Věda přírodní) a zpracoval i zoologickou tématiku pro velké slovníkové dílo „Slovník spisovného jazyka českého". Obdivuhodná je pak publikační činnost jubilanta. Současný bibliografický přehled jeho prací čítá 335 titulů zahrnujících 59 původních odborných článků a vědeckých prací, 28 knih (včetně knih se spoluautorským podílem) a 248 populárně-vědeckých statí, průvodců a krátkých sdělení. Při příležitosti devadesátých narozenin si dovolujeme Doc. RNDr. Štěpánkovi popřát do dalších let mnoho zdraví, svěžesti a elánu pro další spolupráci se zoologickým oddělením Národního muzea v Praze. Bibliobrafie odborných a vědeckých herpetologických publikací doc. RNDr. Otakara Štěpánka:
1934 - Poznámky k herpetologii Kréty. - Sur l´Herptologie de Ole de Crete. Sborn. zool. odd. Nár. Musea v Praze, 1:7-10. Gymnodactylus danilewskii STRAUCH. v Bulharsku. - Sur le Gymnodactylus danilewskii en Bulgarie. Sborn. zool. odd Nár. Musea v Praze, 1:31. Trpasličí raca želvy bahenní (Emys orbicularis L.).- Sur une race pygmée de l´Emys orbicularis L. Sborn. zool. odd. Nár. Musea v Praze, 1:44-45. Pleistocenní želva bahenní (Emys orbicularis L.) z travertinů v Gánovcích. - A plistocene Emys orbicularis from the travertines at Gánovce. Čas. Učen spol. Šafaříkovy „Bratislava", 8:216-219. Testudo leithii GÜNTH. v campignienu Palestiny? Příroda-Brno, 27/4. Nové doklady k rozšíření vzácnějších žab v Československu. Věda přírodní, 15:309.
1936 - Blatnice česneková na Podkarpatské Rusi. Věda přírodní, 17:126. Ke článku Dra Záleského „Ještěrka zelená u Prahy". Čas. Nár. musea, odd. přírodověd., 110:127-128.
1937 - Anguis fragilis peloponnesiacus n. ssp. Zoologischer Anzeiger, 118:107-110. Edin nov podvid na guščera Gymnodactylus kotschyi ot Blgaria. - Eine neue Unterart der Eidechse Gymnodactylus kotschyi aus Bulgarien. Mitt. Konig. Naturwiss. Inst. Sofia-Bulgarien, 10: 281-285. Zweiter Beitrag zur Herpetologie der Insel Kréta (Vorläufige Mitteilung.). Vest. Čs. zool. spol. v Praze, 5:77-79. Krátkonožka evropská, vzácný slovenský plaz. Věda přírodní, 18:19-20.
1938 -
1939 - Obojživelníci (Amphibia) Čech, Moravy a Slovenska. I. Mloci - Salamandridae. Čas. Nár. Musea, odd. přírodověd., 113:54-63.
1940 -
1942 -
1944 -
1945 - O našich zelených skokanech. Věda přírodní, 23 (1944-1945): 65-71. Pruhovaná forma užovky hladké. Věda přírodní, 23 (1944-1945):55.
1946 -
1949 -
1951 -
1953 -
1954 -
1955 - Herpetologický výzkum inundační oblasti Žitného ostrova. Čas. Nár. Musea, odd. přírodověd., 124:100-101. Herpetologický výzkum okolí Kotouče u Štramberku. Čas. Nár. Musea, odd. přírodověd., 124:101-102.
1956 - Želva bahenní (Emys orbicularis L.) na východním Slovensku. Čas. Nár. Musea, odd. přírodověd., 125:202.
1957 -
1958 -
1966 -
1973 -
1980 - Přetištěno z Časopisu Národního muzea, Řada přírodovědná, Vol. 162 (1-4), 47-53. Adresa autora:
Jiří Moravec | ||
| << Předchozí | ||