Ani želva bez razítka!

Policie, celníci a profiochranáři (rozuměj úředníci České inspekce životního prostředí) provedli tuto sobotu v Národním kulturním domě na Smíchově razii na burze drobných domácích a jedovatých plazů. Úředníci museli překontrolovat totožnost několika tisíc přítomných plazů zjevně cizí státní příslušnosti, z toho u řádově stovek podezřelých (těch chráněných) provést mimořádně důkladnou kontrolu etnického původu. Díky nezměrnému úsilí úřadů byly zadrženy a předvedeny tři želvy, které se na území naší republiky zdržovaly bez povolení k pobytu. Podle všeho měly původně bulharské občanství, ale není vyloučeno, že pocházejí z jiné země jihovýchodní Evropy. Na dalším zjišťování totožnosti zadržených úřady pracují.

Mediální a ouřední výstupy

Áda, přímý svědek šťáry, říká: "Bylo tam celníků jak kráva. Kontrolovali stoly, zvířata s citesem, a když se odcházelo, prohlíželi tašky." Optám se nesměle: "A bylo to nahusto, nebo se spíš předváděli, že kontrolujou, jako když kontrolovali bordely?" "Hráli si na tvrdý hochy, měli v uších zapíchnutý vysílačky." Pořadatel burzy mne vzápětí ujistí, že konkurenční burza zažila podobnou šťáru před půl rokem. Takže asi začínáme vykazovat potírání obchodu s pašovanými zvířaty. Vždyť o ČR píšou v zahraničních médiích, že se tady s nimi šmelí, a důkazně jsou ty články podložené jako ty o dětské prostituci. Šťára to skandálně potvrdila - z tisíců přítomných plazů tam byly tři želvy, které nelegálně imigrovaly, bez pasů a pracovního povolení. Možná organizovaná skupina!

V hrnci, nebo v teráriu?

Současný systém a koncept ochrany přírody vychází z předpokladu, že rozvojové země budou zakládat národní parky a ťuťat tam na ohrožené druhy pakoňů. Říkáme tomu Červená kniha neboli CITES. Je nefunkční a ohrožuje biodiverzitu. Se zvířaty v seznamu CITES 1 se prakticky nesmí obchodovat, je k nim potřeba tuna dokladů, nemáte-li je v pořádku, zavřou vás na hranicích až zčernáte, a finančně vás zruinují, když nebude mít plaz v pořádku rodokmen do druhého kolene. Povolení na dovoz v podstatě dostanete jen u jedinců z odchovu. CITES 1 mají být chráněny doma. Postkoloniální rozvojový svět - především Afrika - přesvědčivě ukázal, že více než ňuňání na ohrožené ropuchy jej baví vzájemně po sobě střílet. Občas - omylem, či z kulinárních důvodů - trefí i gorilu horskou. Bez ohledu, že gorila je zařazena v CITES 1.

Vychytat, než bude pozdě!

V původním prostředí nemá řada zvířat rozvojového a chudého světa naději na přežití. Jedinou, byť samozřejmě velmi sporou nadějí, je vychytání zbytků celých populací a jejich řízená reprodukce v zajetí. Testudo hermanni boettgeri - druh, k němuž patří trojice v sobotu zadržených želv - je nejběžnější balkánská želva. V roce 1996, než se česká legislativa plně podřídila systému CITES, stála tato běžná želva - dospělá - do dvou set korun. A každý se mohl pokusit o množení želviček. Dnes je však cena úřadováním a čipováním navýšená na patnáct set korun za kus na koupi a kdo dvacet let počká, může to zkusit také. Pravděpodobnost domácího odchovu se tím blíží nule. V Bulharsku, odkud se jich nejvíce ilegálně doveze, je tato želva tradičně oblíbenou surovinou k výrobě suvenýrů i pokrmů. Soustavně dochází k ničení jejich biotopu. Kromě inflace se ceny želvích suvenýrů a specialit v Bulharsku nezměnily, jen se prodávají pod pultem. A želv ubývá. Chceme-li uchovat biodiverzitu plazů, musíme ty z rozvojových zemí vychytat a naučit se množit je v zajetí dřív, než je místní sežerou. Šťáry na teraristických burzách a zatýkání želv přírodě pomůže jak mrtvému kabát.

Originál článku

Jiří X. Doležal reportér Reflexu Lidové noviny 8.12.2003